|
| |
|
| |
|
|
Nádorová onemocnění prsu, děložního hrdla a varlat - epidemiologie, screening a prevence
Altová, Anna ; Lustigová, Michala (vedoucí práce) ; Kulhánová, Ivana (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou nádorů prsu, děložního hrdla a varlat se zaměřením na jejich epidemiologii, screening a prevenci. Pomocí ukazatelů úmrtnosti a incidence je zde popsána epidemiologická situace v Česku a vybraných zemích EU. Prvním hlavním cílem práce je analyzovat míry účasti žen na screeningových vyšetřeních rakoviny prsu a děložního hrdla a pravidelných gynekologických prohlídkách za využití dat získaných z Všeobecné zdravotní pojišťovny. Bylo zjištěno, že míry účasti na screeningu prsu jsou ovlivněny věkovou strukturou. Míry účasti na cervikálním screeningu a gynekologických vyšetřeních ve sledovaném období od roku 2009 do roku 2017 rostou. Druhým cílem je zjistit, do jaké míry je česká mládež informována o možnostech samovyšetřování prsu a varlat za pomoci dat z dotazníků k výukovému programu "Zdravé koule". Znalosti studentů, kteří se programu účastnili, byly omezené. Byly však nalezeny rozdíly ve zdravotním chování a zdravotní gramotnosti mezi pohlavími a věkovými skupinami.
|
|
|
Informovanost žen o problematice karcinomu prsu
Strnisková, Aneta ; Pavlíková, Pavla (vedoucí práce) ; Fanta, Michael (oponent)
Bakalářská práce má teoreticko-empirický charakter. Teoretická část se věnuje obecnému seznámení s anatomií a vývojem ženského prsu, jsou zde uvedeny rizikové faktory karcinomu prsu, jeho prevence, příznaky onemocnění a dosavadní možnosti diagnostiky a léčby onemocnění rakoviny prsu. V poslední kapitole je zpracována péče po léčbě a psychosociální aspekty. Cílem empirické části je zjistit, jaká je informovanost žen o problematice karcinomu prsu a jakým způsobem ženy provádějí prevenci karcinomu prsu. K uskutečnění výzkumného šetření byla použita kvantitativní dotazníková metoda. Zkoumaný vzorek tvořilo 100 respondentek. Z výzkumného šetření je zřejmé, že většina žen se domnívá, že je dostatečně informována o problematice karcinomu prsu, avšak pouhých 15% respondentek označilo správné příznaky karcinomu prsu, 31% dotazovaných žen znalo základní preventivní vyšetření u toho onemocnění. Z výzkumu, také vyplývá, že více jak 50% žen provádí samovyšetření prsu a více jak 90% respondentek navštěvuje svého gynekologa. Karcinom prsu je nejčastější onkologické onemocnění postihující ženy v České republice, proto by ženy měly být co nejvíce informovány o této problematice. Čím dříve se onemocnění zachytí, tím příznivější je prognóza. Klíčová slova: diagnostika, karcinom prsu, léčba, prevence, prs, příznaky,...
|
|
|
The Puritan view of death: attitudes toward death and dying in Puritan New England
Holubová, Petra ; Procházka, Martin (vedoucí práce) ; Robbins, David Lee (oponent)
Puritánský postoj ke smrti je jednoznačně ambivalentní a spojuje jak radostné očekávání nebeské blaženosti, tak úzkostnou bázeň a strach ze zatracení. Představa smrti se puritánům spojovala s tématikou migratio ad Dominum ve chvílích, kdy byli přesvědčeni o působení spasitelné milosti ve svých životech. Jakmile však prohrávali svůj zápas s hříchem a svou vlastní zkažeností, převážil u nich děs ze smrti. Domnívám se, že příčnou této dvojznačnosti smrti je napětí přítomné ve dvou kalvinistických doktrínách: v doktríně o predestinaci, která předpokládá naprostou závislost člověka na svrchovaném a nevyzpytatelném Bohu a v doktríně o ujištění, která znemožňuje získání plného ujištění o spáse. Příkaz memento mori vedl puritány ke snaze využít co nejefektivněji čas jim svěřený a dal vzniknout typické protestantské etice práce. Nejistota týkající se posmrtného osudu provázela puritány již od dětství, kdy smrt a důsledky zatracení byly používány jako nástroj k urychlení duchovní zralosti a obrácení. Brzké zahrnutí dětí do diskurzu o smrti bylo mylně interpretován jako důkaz o neexistenci konceptu dětství v puritánské Nové Anglii. Příklady umírání puritánských "svatých," zachycené v duchovních životopisech byly myšleny jako ars moriendi a dokazují, že umírat s bázní bylo považováno za lepší, než spolehnutí se na...
|
|
|
Úloha sestry v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost v prevenci nádorového onemocnění varlat
NESPALOVÁ, Jana
Teoretická východiska Varle, latinsky testis, je mužská pohlavní žláza a nachází se v šourku. Varlata jsou rozdělena vazivovou překážkou a významně se podílejí na spermatogenezi a produkci hormonů. Vytvářejí také sekundární pohlavní znaky a určitým způsobem formulují osobnost jedince. Nádory varlat tvoří přibližně 1-1,8 % všech typů maligních nádorů u mužů a nejčastěji se vyskytují mezi 15. - 35. rokem života muže. Tato bakalářská práce obsahuje informace o anatomii a fyziologii varlat, rizikových faktorech a příčinách vzniku tumorů varlat, dále také příznaky a diagnostiku. Dále se práce zabývá úlohou sestry v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost v oblasti prevence nádoru varlat, preventivními prohlídkami a samovyšetřováním varlat. Cíle práce Prvním cílem práce bylo zmapovat úlohu sestry v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost v oblasti prevence nádorového onemocnění varlat. Byla použita tato výzkumná otázka: Jaká je úloha sestry v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost v oblasti prevence nádorového onemocnění varlat? Druhým cílem bylo zjistit informovanost chlapců ve věku od 15 do 19 let o prevenci nádorového onemocnění varlat. První hypotéza zní: Znalost prevence nádorového onemocnění varlat se mění s věkem. Druhá hypotéza zní: Provádění samovyšetření varlat se mění s věkem. Použité metody Pro zpracování první výzkumné části bylo použito kvalitativního výzkumného šetření, metoda dotazování a technika hloubkových rozhovorů se sestrami pracujícími v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost v Jihočeském kraji. Rozhovory byly nahrávány na diktafon a následně doslova přepsány. Ve druhé části bylo použito kvantitativního výzkumného šetření, metoda dotazování a technika nestandardizovaného dotazníku. Dotazník vyplňovali chlapci ve věku 15-19 let z Jihočeského kraje. Pro zpracování hypotéz byl použit parametrický test Anova. Jedná se o analýzu rozptylu. "Její podstata spočívá v tom, že celkový rozptyl sledované proměnné X se rozloží na rozptyl uvnitř jednotlivých výběrů a na rozptyl mezi výběry. Pokud je rozptyl mezi výběry nepravděpodobně velký, svědčí to o významném vlivu faktoru a (Budíková, 2010, str. 181)." Výsledky Přepsané rozhovory byly zkoumány otevřeným kódováním, metoda tužka a papír. Vzniklo 5 kategorií: Edukace, Nádor varlat, Vyšetření varlat, Dispenzarizace pacientů. K jednotlivým kategoriím byly přiřazeny podkategorie, ve kterých jsou zakódována stěžejní data. Zpracováním nestandardizovaného dotazníku vzniklo deset grafů s výsledky z odpovědí respondentů. Grafy byly následně popsány. První hypotéza, která tvrdila, že znalost prevence nádorového onemocnění varlat se mění s věkem, se nepotvrdila. Druhá hypotéza, která tvrdila, že provádění samovyšetření varlat se mění s věkem, se nepotvrdila. Závěr Z prvního výzkumného šetření potvrzují sestry pracující v ordinacích dětského lékaře pro děti a dorost, že provádějí edukaci pacientů v dané oblasti. Respondentky měly základní informace o problematice nádoru varlat a uváděly, že v ordinacích PLDD se provádí kontrola varlat. Dispenzarizace pacientů neprobíhá u všech respondentek v ordinacích praktického lékaře pro děti a dorost. Odbornou literaturu k tomuto tématu doporučují pouze dvě respondentky z devíti. Respondentky uváděly, že kontrola varlat a edukace o nádoru varlat probíhá, ale ve druhém výzkumném šetření se prokázalo, že chlapci nejsou téměř nijak seznámeni s tématem. Dle většiny odpovědí chlapců v dotazníku neprobíhá ani kontrola varlat u PLDD. Z druhého výzkumného šetření vyplynulo, že chlapci ve věku 15-19 let nemají dostatečné informace o prevenci nádorového onemocnění varlat. Většina nemá skoro žádné vědomosti, co vše zahrnuje prevence rakoviny varlat.
|
host ::
RSS.